I zelenina má své dny

Víte, co má společného Platon, Isidor a mrkev? Hádejte! Ne, to že se dají všichni sníst, to není správná odpověď (je to Platon, nikoli plankton). I ti, co tipují, že jsou už všichni tři pod zemí, jsou vedle jak ta jedle (podle statistik pobíhá živých Platonů po ČR 8 a Isidorů dokonce 28). Ale všechny tři výše zmiňované subjekty spojuje jedna věc: jmeniny! Kamarádi jim třesou pravicí, respektive kořenem, vždy ve stejný den, tedy 4. dubna. Toho data totiž slaví svátek nejen Platónové, Isidorové, ale také Isidory, Ivany a v neposlední řadě MRKEV!

Mezinárodní den mrkve vznikl v roce 2012 a společně s Českou republikou jej uznávají také ve Francii, Itálii, Švédsku, Rusku, Austrálii, Velké Británii a Japonsku. V podstatě po celém světě se tak na začátku apríla konají do oranžova zbarvené party, happeningy a mejdany na oslavu této oblíbené kořenové zeleniny. V České republice se ročně vypěstuje na 100 000 tun mrkve – to už je dobrý základ pro pořádnou party! Od roku 2014 je každoročně den mrkve pod patronátem očních klinik DuoVize a NeoVize.

Jak se slavilo v letech minulých?

„Mrkev je ohromně chutná a zdravá zelenina, která je v mnoha směrech prospěšná lidskému organizmu. Ale to, že zlepšuje náš zrak, to je velmi rozšířený a oblíbený mýtus. Aby si člověk uchoval dobré vidění, chroupat mrkev rozhodně nestačí. Opravdu musí přijít k nám do ordinace, ideálně jednou ročně na preventivné prohlídku. A právě proto, abychom uvedli na pravou míru to, jak to s tou mrkví je, převzali jsme nad Mezinárodním dnem mrkve v České republice patronát,“ uvádí marketingová managerka klinik NeoVize a DuoVize Lenka Tuzová a popisuje: „Například loni jsme Dne mrkve slavili akcí MrkvoVize, kdy se lidé na podporu dětských pacientů na očním fotili s kolečky mrkve na očích. Rok před tím jsme zase do povědomí veřejnosti uvedli nově objevený lidský druh homo carrotens a v roce 2013 jsme nechali vyrůst mrkve na stromech v Praze i Brně.“

„Je to ideální příležitost potvrdit, nebo vyvrátit největší mýty o očích, včetně toho o mrkvi,“ vysvětluje princip celé akce primářka klinik DuoVize MUDr. Lucie Valešová.

Mrkev pro zdravé oči? Ale kdepak…

A jaký je ten hlavní mýtus? Ano, ono staré dobré „papej mrkvičku, ať máš zdravé oči a dobře vidíš“. Mrkev je sice významným zdrojem provitamínu A, který zlepšuje stav pleti a vyživuje sítnici. Ale určitě nevyřeší žádné oční problémy. „Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, brýle nebude potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na vitamín A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici). Také nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje Doc. Šárka Skorkovská, primářka brněnské Oční kliniky NeoVize. A dodává: „Bohužel to nefunguje tak, že když člověk zchroupe každý večer jednu nebo dvě mrkve, udrží si ostrý zrak až do stáří. O zrak se musíme starat ve spolupráci s očním lékařem a na pravidelné prohlídky chodit alespoň jednou ročně.“

V čem tedy mrkev dobrá JE?

Herbář z roku 1899 uvádí, že mrkev „se přidává do náhražky kávy cichorie, připravuje se z ní sirup užívaný proti kašli a jiným neduhům prsním. Požívati mrkev radí se ženám těhotným; účinkuje prý na pud pohlavní. Dítky, které mají škrkavky, ať na lačný žaludek jedí mrkev. Vředy rozežírající léčí se náplastí, jež záleží z tlučené nati mrkvové a medu“.

Mrkev je výborným pomocníkem v boji proti zánětům a toxinům. Jedna porce mrkvového salátu denně pomáhá tělu přirozeně nastartovat detoxikační proces. Vědecké výzkumy už v 70. letech minulého století potvrdily, že jedna středně velká mrkev denně pomáhá zmírňovat zánětlivé procesy, upravovat hladinu hormonů a činnost jater. Syrová mrkev je bohatá na obsah unikátních druhů vlákniny, která pomáhá tělu lépe se zbavovat toxinů.

Mrkev funguje také jako přírodní solárium, když z ní chcete vytěžit co nejvíce betakarotenu a lépe se opálit, tepelně ji zpracujte. Při chroupání syrové mrkve se nám do těla vstřebají pouze 3%, vařená či dušená mrkev na oleji ze sebe uvolní až 39% betakarotenu.

Trocha historie…

Historie divokých předků dnešní mrkve sahá na území dnešního Afghánistánu. První mrkev, která spatřila světlo světa, byla fialová a hořká. Zpočátku se pěstovala pro lékařské účely. V 10. století ji naši předkové používali při ulehčení porodu. Svou „kariéru“ v Evropě začala mrkev s oranžovými kořeny. Vyšlechtili ji Holanďané v 17. století a až za dalších sto let se rozšířila do celé Evropy.

Recepty jako mrkvový džem či mrkvový koláč prý vznikly během druhé světové války v Anglii, a to na základě doporučení vlády konzumovat mrkev.

Jak budete slavit letos?

A jak tedy uctít oblíbenou kořenovou zeleninu v letošním roce? Přinášíme vám pár tipů. Tradiční oslava Dne mrkve by měla zahrnovat mrkvové jednohubky, dorty a saláty. Jako nápoj doporučujeme servírovat džus nebo drinky doplněné o mrkvovou šťávu. Významnou úlohu hraje v tento den tematický dress code. Milovníci mrkve si obstarávají speciální kostýmy ve tvaru mrkve nebo oranžový frak a zelený klobouk. V případě, že předepsaný mrkvový kostým nemáte po ruce, postačí alespoň co nejvíce oranžové barvy na oblečení a doplňcích. Výsledek postujte na Facebook s hashtagem #denmrkve.



Úžasná novinka: Český cestovatel objevil nový lidský poddruh

I. Vnější znaky

Pro oranžové zbarvení pojmenovali vědci nový lidský poddruh Homo sapiens carrotens, příslušníci tohoto rodu mají kromě zmíněného oranžového zbarvení pokožky také lehce naoranžovělé vlasy a na obličeji mají namalovaná bílá kolečka, která připomínají brýle Paradoxní totiž je, že i když jejich tělo obsahuje velké množství vitamínu A, mají často problémy se zrakem. Pravděpodobně se na základě setkání s Homo sapines sapiens domnívají, že jim tyto obruby očí mohou zlepšit zrak. Vyhledávaná zelenina se tak dostává do nových antropologických souvislostí, Homo sapiens carrotens s ní jsou totiž významně spjati.

I.I obydlí Homo sapiens carrotens

Žijí podobným způsobem, jako my, jejich domy jsou však vybudovány pod zemí a dobře maskovány. Spojeny jsou sítí podzemních tunelů, při přechodech může často dojít ke srážkám a zraněním. "Často se také stává, že se vrátí do jiného bytu a vzhledem ke špatnému zraku si toho třeba několik dní nevšimnou, dokud se nevrátí původní obyvatel. Dřív žili rodinným způsobem života a měli každý svůj domov. Děti, které ještě dobře vidí, je ujistily, že jsou skutečně doma. Dnes se však jedná spíše o solitérní jedince, kteří nežijí v páru nebo v širší rodině. Důvodem je opět špatný zrak, potkávají se pouze náhodou, kterých je čím dál míň, rodiny se rozpadly, protože se jejich členové poztráceli. Bohužel tento lidský poddruh vymírá," vysvětluje docent.

I.III Potrava a lov

Základ jídelníčku Homo sapiens carrotens tvoří především vegetariánská strava, dokonce se u nich objevují prvky kanibalismu, protože je u nich evidentní preference kořenové zeleniny. "Je fascinující, že příslušníci nového lidské poddruhu Homo sapiens carrotens získávají hlavní energii pro svůj život ze zeleniny. Loví sice i králíky a menší hlodavce, ale ty vnímají spíše jako nepřátele, proti kterým bojují, neslouží primárně k potravě, ale jedná se o obranné mechanismy," vysvětluje prof. Konvička z katedry Sadbové zeleniny Zemědělské fakulty. Homo sapiens carrotens pěstují speciální modifikovaný druh mrkve, který obsahuje zvýšené množství vitamínu A, barvivo obsažené v této zelenině má vliv na oranžové zbarvení kůže příslušníků druhu. Tyto "supermrkve" rostou ve speciálních podzemních pěstírnách s nejlepší půdou. Ve styku s jinými rostlinami totiž velmi často podléhají plísním Penicilium carrotoidum a ztrácí veškerou výživovou hodnotu. „I to může být jeden z důvodů, proč se zástupci Homo sapiens carrotens brání kontaktu s druhem Homo sapiens sapiens a jeho způsobem života,“ dodává profesor Konvička.

I.IV Historie nového druhu

Homo sapiens carrotens se pokoušeli o začlenění do běžné populace, setkali se však pouze s posměšky a nadávkami.  Rozhodli, že budou žít v utajené komunitě. Historie jejich rodu je přitom stejně dlouhá, jako historie rodu anatomicky moderního člověka. Z počátku žili společně, postupně se ale oranžoví lidé začali vyčleňovat. V některých jeskyních můžeme nalézt malby, jejichž autory jsou velmi pravděpodobně příslušníci rodu Homo sapiens carrotens. Častým motivem maleb je velká mrkev, nebo lov na králíky. Malby často připomínají abstraktní umění, nejedná se pravděpodobně o záměr, ale o vliv špatného zraku autorů. Tahy jsou nepřesné a roztřesené. "V odborné etnologické literatuře jsem nalezl několik odkazů na podobné malby, i když vědci nedokázali uspokojivě vysvětlit, proč naši předci vyobrazovali právě mrkev a ne jinou zeleninu, nepřikládali tomu přílišný význam. Nyní se tyto skutečnosti dostávají do nového světla," říká docent Lédl.

Ve sledované lokalitě se podařilo odhalit i základy vesnice, ve které mrkvoví lidé žili. Oplývají sítí podzemních chodeb, podklad tvořila zoraná půda a měli vypracovanou síť zavlažování.

Naděje na záchranu?

"Protože je příslušníků etnika skutečně málo, je nutné, abychom se zapojili do jejich podpory. Základním problémem, který jim komplikuje život, je jejich zrak. Domluvili jsme se proto s očními lékaři a vyslali jsme do oblasti záchrannou misi," říká Lédl. "Prozatím jsme vyšetřili dva zástupce Homo sapiens carrotens, oba trpí šedým zákalem, který je možné operativně odstranit. Operace absolvují v České republice," vysvětluje primářka Oční kliniky DuoVize Lucie Valešová.


Homo sapiens carrotens můžete přijít podpořit 4.4. 2014 (Mezinárodní den mrkve) od 17 hodin na Náměstí svobody v Brně, kde bude přítomen i docent Lédl.



 

  • Úvodní stránka
  • Novinky
  • Oslava
  • Mrkev
  • Mýty o zraku
  • Fotogalerie
  • Mrkvové Recepty
  • Soutěž